drůbež: veškeré druhy ptáků, které chováme za účelem získání potravin, nebo i dalších produktů

 

drůbež hrabavá

• kur domácí
  • užitkový typ nosný k produkci vajec
  • užitkový typ masný k produkci masa
• chov krůt
  • malý
  • střední
  • velký
• perlička
  • vejce pevnější a silnější skořápka než u slepic a mají méně pórů skladování až 4-5 týdnů, ideální teplota 8-10 °C a 3-4 měsíce, maso (dominace)
• bažant
  • intenzivní chov bažantů
• japonská křepelka
  • nosný, masný typ
  • pomalu rostoucí a rychle rostoucí masný typ
  • krátký reprodukční interval
  • za 5 týdnů jatečná zralost

vodní drůbež

• kachny
  • kachna pekingská
    • v Číně, poté se chov rozšířil do světa
    • anglického a amerického typu
    • inkubace 28 dnů
  • kachna pižmová
    • pižmovka velká v jižní Americe předek
    • inkubace 35 dnů
• husy
  • jediný druh drůbeže jeho stavy klesají
  • maso nejtučnější z drůbeže
  • husí hybridi pocházejí ze dvou plemen hus, husa rýnská x husa italská
  • česká husa bílá má nejlepší peří ze všech známých hybridů hus, ale je drobnější a nehodí se k itnezívnímu výkrmu k produkci masa, ale k extenzivnímu chovu
  • u nás pro masnou užitkovost
  • vyšší podíl bílkovin a tuků, více inklinují k výskytu salmonelózy (kvůli tukům z peří) J

pěšci a běžci

• pštrosy
  • africký pštros dvouprstý
    • samci 120-150 kg hmotnosti
    • hmotnost vajec 1-1,5 kg, barva bílá
    • výkrm trvá přibližně rok a hmotnost 80-120 kg
  • emu z Austrálie původem
    • 6-8% u nás chovaných
    • hmotnost 50-60 kg
    • hmotnost vajec 450-600 g mají intenzivní zeleno-modrou barvu skořápky
  • nandu pampový (jižní Amerika)
    • 1-2% chovu
    • hmotnost 50-60 kg
    • hmotnost vajec 500-600 g, vejce jsou bílá
    • nejméně propracován a nejméně rozšířen

měkozobbý

• holub masný
  • výkrm trvá 28 dnů – 1 měsíc 600-800 g
  • rodí se na nižším stupni ontogeneze
  • nižší procentický podíl žloutku z hmotnosti vejce¨

 

nekrmivý ptáci mají zhruba 30% z vejce žloutek

krmivý 15-17

 

Drůbež se vyznačuje vysokou intenzitou růstu, díky tomu že drůbež má vysoký intenzivní metabolismus, má rannou pohlavní dospělost, má vysokou reprodukční schopnost z domácích zvířat, vysokou adaptabilitu na způsob chovu, drůbež je schopná ve velmi krátké době přetvořit rostlinnou bílkovinu na živočišnou.

Maso patří mezi dietní, nízký obsah tuku, lehce stravitelné, má svoji charakteristickou chuť a vůni. Obsahuje 17-25% bílkovin – vysoký podíl esenciálních mastných kyselin, drůbeží tuk je doporučován, obsahuje vyšší podíl mastných nenasycených kyselin – kyselina linolová.

 

husokachna = kachna pyžmová 4. liniový hybrid tzv. barbér

Spotřeba masa

• 80,5 kg masa na hlavu
• hovězí 10,3 kg
• vepřové 41,5 kg
• drůbeží 24,5 kg, EU 24,1 kg, USA 50 kg, Izrael 80 kg
• zvěřina a králíci 3,8 %
• ryby 5%

 

• u nás povolena vejce slepičí, perliček, japonských křepelek a pštrosů

Stav chované drůbeže v ČR

• 14,5 mil. kuřat
• 800 tis. krůt
• v roce 2004 420 tis. kachen
• 32 tis. hus před 10 lety až 300 tis.
• 11 mil. slepic nosného typu 60% v zemědělském sektoru, pocty se také snižují, protože do republiky jsou dov86ena vejce z ostatních států a naši výrobci nejsou schopni konkurovat
• produkce ve světě za rok 53 mil. tun vaječné hmoty
• cela Evropa produkuje asi 10 mil tun vaječné hmoty
• CR 150 tis. tun vaječné hmoty
• vejce jsou nejbohatším zdrojem živočišných bílkovin, nepostradatelné pro lidskou výživu a obsahují látky které jsou schopné chránit lidský organismus a vejce jsou živinou chudých obyvatel, vysoká vyzina hodnota, využitelnost k výrobě léků a v kosmetickém průmyslu….
• v Asii se chovají i pro vejce vodní drůbeže

 

• žloutek 30% z hmotnosti vejce / krmivy 15%
• bílek 60%
• skořápka a podskořápečné blány 10%

Chemické složení vejce

• 75% vody
• 12% bílkovin
• 11,5% tuků

minerální látky a vitamíny

• vejce obsahuji asi 40 známých bílkovin (ovoalbumin až 50% z celkového množství a je pokládán za nejhodnotnější bílkovinu vůbec, ovotransferin asi 13% význam antibakteriální účinky, ovomucin asi 3% na jeho množství závisí tuhost vaječného bílku čím více, tím tužší)
• imunoglobulin IgY – bílkovina, která se nachází ve žloutku, má obrovský význam tím že působí jako ochranný faktor proti nádorovému bujení. a nahrazuje savčí imunoglobulin IgX,  Y se nejjednodušeji získává z vajec
• důležitý také podíl tuků, a veškerý vaječný tuk je obsažen ve žloutku
• kyselina alfalinolenová
• kyselina olejová – vysoký ochranný faktor pro lidské zdraví- prevence proti nádorovým onemocněním
• cholesterol – jediná kritická část

cukry

• všechen mléčný cukr v bílku a podíl cukru ve vejci asi 1%
• všechny vitaminy ve žloutku… protože se jedna většinou o vitaminy rozpustné v tucích,
• vejce má všechny známé vitamíny kromě C

minerální látky

• sodík, draslík, chlór – volné
• vázané na některé sloučeniny – bílkoviny, fosfolypidy
• důležitý zdroj železa, fosfor, zinku a mědi
• cholesterol - působí kornatění cév – látka nezbytná a nutná, vliv na reprodukci, užitečný cholesterol HDL, škodlivý LDL, lze ovlivnit do určité míry úpravou krmné dávky, především zvýšením nenasycených mastných kyselin,vyšší obsah vlákniny snižuje koncentraci cholesterolu, a také šlechtěním výběr zvířat s nízkým procentem cholesterolu

 

Snáška vajec

• nejvyšší reprodukční schopnost z hospodářských zvířat
• nejdůležitější vlastnost – nosnost – schopnost samice drůbeže snášet vejce
• snůška několikanásobně vyšší než u divokých předků
• snáška vyjadřována v kg vaječné hmoty –
• intenzita celkem vajec/počet dnu sledovaného období
• násadová vejce – biologická hodnota – počet vajec vhodných k líhnutí
• slepice snáší vejce v tzv. sériích, buď pravidelné
• série krátké 1-3 vejce střední 4-8 vajec a dlouhé více než 8 bez přestávky každý den po sobě –
• perzistence snášky – vytrvalost – snáška většího počtu vajec bez delší přestávku, nezahrnuje intervaly, za delší období, perzistence snášky za snáškový cyklus
• kuřice mladá slepce bez vejce
• snáškový cyklus od prvního vejce do posledního před pelicháním
• interval do 1 týdne je interval- jinak je to větší přestávka
• existuje několik vlivů nebo situací, při jejichž působení slepice přestávají snášet
  • vlivy vnějšího prostředí, systém ustájení, citlivé na vnější vzruchy, citlivé na změny, změny v krmení a složení krmné dávky, přechod průběžný
  • přemísťování, nesprávné ošetřování, na častou změnu ošetřovatele, klimatické podmínky a mikroklima, jakékoli jiné náhlé podráždění
  • kvokání – projev přirozeného instinktu, který nutí slepici k tomu,a by zasedla na vejce a zahřívala kuřata, snášku přerušuje na 4. – 8. týdnů
  • u užitkových hybridů se téměř geneticky vytratila
  • zimní přestávka u slepic chovaných venku
  • ideální teplota pro snášku 18-22°C, teplota nahoru několik dní po sobě nad 25 °C snižování hmotnosti a potom i počet vajec, směrem dolů při teplotě 10 °C, při mrazech hrozí nebezpečí omrznutí hřebínků
• snáškový cyklus se liší podle druhu drůbeže a užitkového typu
• délky snáškového cyklu
  • slepice nosný typ – 48-64 týdnů
  • slepice masný typ – 36-40 týdnů
  • krůty – 15-24 týdnů podle užitkového typu
  • kachny – 24-28 týdnů
  • husy – 9-20 týdnů
  • perličky – 20-24 týdnů
  • křepelky – 50-60 týdnů
• především pro nosný typ slepic
  • rozdělení do tří fází
  • 1. fáze snesením 1. vejce v rozmezí 18-24 týdnů, trvá přes vrchol snášky až do jejího nepatrného poklesu až do 40.-44. týdne věku (skripta strana 8)
  • 2. fáze 44.-64. týden snižování snášky slepice mívají dlouhé série bez přerušení, už nerostou, ale hmotnost vajec stále roste
  • 3. fáze nad 64. týdnů – intenzita snášky stále klesá, ukončení snášky při 60%, nadále je již nerentabilní, hmotnost vajec stoupá, markantní snížení kvality skořápky, protože nosnice mívají vápníkový deficit
• snáška vajec během dne
  • nejvíce vajec sneseno dopoledne mezi 9.-12. hodinou
  • rozdíl kvality skořápky, ranní vejce větší hmotnost, odpolední pevnější skořápka, kachna pekingská snáší v noci a časně ráno protože vidí, u pyžmové v poledních hodinách, husy ráno, slepice déle než 1 snáškový cyklus
  • každý rok se snáška snižuje přibližně o 20%, krůty se také chovají 2 snáškové cykly, husy 3-5, kachny 2-3