Kachny pižmové - k PŽ

22.05.2012 12:06

 

                Kachny pižmové - k PŽ
   
 Původ:  Jižní Amerika
 Charakteristika:  rychle rostoucí těžší kachna s výrazným rozdílem ve hmotnosti podle pohlaví, s velmi dobrou produkcí
   méně tučného masa a peří. Ve dvou až třech snáškách dává 40 - 50 vajec s bílou nebo nažloutlou 
   skořápkou. Vejce sama vysedí a o kachňata se pečlivě stará. Dobře létá.
 Hmotnost kg:  do 1 roku: kačer 3,4 - 4,0;    min. 3,2;    max.  - ;          kachna 2,2 - 2,7;    min. 2,0;    max.  -
   nad 1 rok: kačer 3,6 - 4,6;    min. 3,4;    max.  - ;          kachna 2,4 - 3,2;    min. 2,2;    max.  -
 Kroužek:  kačer č. 22, kachna č. 18
  1. Plemenný typ:  proti ostatním plemenům kachen jde o jiný druh (původ) s typickými exteriérovými znaky. Vyznačuje
   typickou bradavičnatostí na hlavě, dlouhými křídly a ocasem. Výrazný pohlavní dimorfismus se 
   projevuje velkými rozdíly ve hmotnosti. Kačer má na krku zřetelný "účes" a chybí mu kačírek
   Plemenné znaky:  
  2. Hlava:  dosti velká, dobře klenutá, s plochým čelem, kačer má na temeni a horním krku prodloužené peří,
   které vytváří charakteristický "účes"
    - zobák:  středně dlouhý, ke hrotu se poněkud zužuje, rovný, se zahnutým nehtem, barvy podle zbarvení
    - obličej:  neopeřený, bradavičnatý, červený
    - bradavičnatost:  obličej, okolí očí a kořene zobáku jsou neopeřené, pokryté jemnějšími bradavicemi - bradavičnatost
   nemá svou šířkou přesahovat šířku hlavy; nad kořenem zobáku sahá až k nosním dírkám a vytváří
   půlměsíc bez hlubších prohlubní, v jehož středu vyrůstá nečleněný válcovitý hrbolek; u kachen je 
   bradavičnatost méně výrazná
    - oči:  dosti velké, posazené téměř ve středu hlavy, barvy podle zbarvení peří, u starších zvířat vždy světlejší
  3. Trup:  protáhlý, velmi široký, méně hluboký, vodorovně nesený, bez kýlu a podbřišku
    - záda:  velmi široká, dlouhá, mírně příčně a podélně klenutá, téměř vodorovná
    - prsa:  dlouhá, široká a plná, poněkud výše nesená
    - břicho:  dlouhé, nepříliš výrazné, ale přesto plné, dobře zaoblené, bez kýlu a podbřišku
  4. Krk:  silný, lehce esovitě prohnutý, pod hlavou zřetelně zúžený, směrem dolů se rozšiřuje a přechází
   vpředu plynule v prsa, vzadu v zaobleném úhlu v záda; u kachny je krk kratší
      Křídla:  dlouhá, sahají až do poloviny ocasu, výše nasazená, s širokými letkami
      Ocas:  velmi dlouhý, široký, na konci zaoblený, bohatě opeřený, pokračuje v linii zad
      Nohy:  
    - holeně:  zcela zakryté peřím, viditelné jen v dolní části
    - běháky:  kratší, silných kostí, plovací blány poněkud více vykrojené, drápy ostře zahnuté, barvy podle opeření
  5. Opeření:  přilehlé
  5. Zbarvení:  
  - bílé:  bílá barva bez žlutého nádechu po celém těle, zobák světle růžový s tmavšími červenými 
   nepravidelnými skvrnami a světlým nehtem, oči modrošedé, běháky žluté
  - černé:  sytě černá barva s leskem po celém těle, lesk na zádech a křídlech zelený, na ostatních částech
   těla přechází do fialova; zobák a běháky černé, oči světle hnědé, podsada tmavě šedá
  - modré:  rovnoměrná, nepříliš tmavá, výrazná modrá barva po celém těle, jednotlivá pera mají po obvodu úzký
   tmavší lem, daný odlišnou strukturou okraje pera; zobák a běháky téměř černé, oči světle hnědé
  - divoké:  základní barva je sytě černá s leskem po celém těle, lesk na zádech a krytu křídel je zelený, na
   ostatních částech těla přechází do fialova, na prsou a břichu je purpurově hnědý; ve velkých krovkách
   křídelních vytváří několik bílých per souvislou plochu, která se u starších zvířat zvětšuje; zobák na
   kořeni černohnědý, ke špičce přechází do modravě pročervenalé masové barvy, s tmavým nehtem,
   oči světle hnědé, běháky černé
  - modře divoké:  základní zbarvení je rovnoměrná, nepříliš tmavá, výrazná modř, jednotlivá pera mají po obvodu úzký
   tmavší lem, daný odlišnou strukturou okraje pera; ve velkých krovkách křídelních vytváří několik bílých  
   per souvislou plochu, která se u starších zvířat zvětšuje; zobák na kořeni téměř černý, ke špičce 
   přechází do modravě pročervenalé masové barvy, s tmavým nehtem, oči světle hnědé, běháky téměř
   černé
  - hnědě divoké:  základní barva je rovnoměrně hnědá, letky, kryt křídel, kryt ocasu a ocas jsou v tmavším hnědém tónu
   se zeleným leskem; ve velkých krovkách křídelních vytváří několik bílých per souvislou plochu, která
   se u starších zvířat zvětšuje; podsada světle šedohnědá, zobák načervenalý s tmavšími červenými
   nepravidelnými skvrnami, na kořeni někdy mírně hnědě pigmentovaný, oči světle hnědé, běháky žluté
  - bílé s černou   základní barva je bílá, pravidelnou kresbu tvoří větší souvislé černé plochy na těchto partiích těla: na
        kresbou:  temeni hlavy a na šíji, na zádech, na ramenních letkách, na vnitřních křídelních krovkách, ocase a 
   bocích v místě holení; zobák na kořeni černý, postupně ke špičce přechází do modravě červené 
   barvy - posuzuje se mírně; oči většinou šedozelené, někdy světle hnědé, ale obě stejné- posuzují se
   mírně; běháky žluté, často černě skvrnité
   
   
  - bílé s modrou  základní barva je bílá, pravidelnou kresbu tvoří větší souvislé modré plochy na těchto partiích těla: na
        kresbou:  temeni hlavy a na šíji, na zádech, na ramenních letkách, na vnitřních křídelních krovkách, ocase a 
   bocích v místě holení; modré peří má po obvodu jednotlivých per úzký tmavší lem, daný odlišnou  
   strukturou okraje pera; zobák na kořeni téměř černý, postupně ke špičce přechází do modravě
   červené barvy - posuzuje se mírně; oči většinou šedomodré, někdy světle hnědé, ale obě stejné -
   - posuzují se mírně; běháky žluté, někdy černě skvrnité
  - černé bíle  základní barva je černá s leskem; lesk na zádech a krytu křídel je zelený, na ostatních částech těla
    strakaté:  přechází do fialova, kresbu tvoří poměrně pravidelně rozmístěná bílá pera jednotlivě nebo v menších
   skupinách, přičemž počet bílých per je větší v partii hlavy, krku a prsou a ubývá směrem k zádi; ruční
   letky jsou černé, loketní letky zpravidla bílé a tvoří ve složeném křídle bílé zrcadlo; rejdováky jsou 
   černé, krajové pera jsou většinou bílá; oči většinou světle hnědé, někdy světlé šedomodré, ale obě
   stejné - posuzují se mírně; zobák na kořeni černý, postupně ke špičce přechází do modravě červené
   barvy - posuzuje se mírně; běháky žluté, většinou černě skvrnité
   Přípustné vady:  černě pigmentovaná bradavičnatost u barevných rázů s výjimkou bílého, slabší účes, menší počet
   bílých per v krycím opeření u divoce zbarvených, modrých, černých, modře divoce zbarvených a hnědě
   divoce zbarvených, černá skvrna na hlavě u mladých bílých
  Nepřípustné vady:  podbřišek, bílé peří ve větším rozsahu u černých nebo modrých, chybějící "účes" u kačerů, černé
   skvrny na zobáku a běhácích ve větším rozsahu u bílých, silně opeřený obličej, velmi nepravidelná 
   kresba u bílých s černou kresbou a u černých bíle strakatých
   

 

Chov Kachen Pižmových

 

Kachny pižmové jsou snad nejméně náročnou drůbeží vůbec a to doslovně. Z tohoto důvodu určitě doporučuji přirozený odchov pod kachnou. Na rozdíl od hus kachny netvoří žádné stále svazky na celý rok. Kačer se o kachnu zajímá jen v období páření to ji doprovází a mnohdy se od ní nehne na krok ( aby se sní jiný kačer nespářil). Na jednoho kačera je vhodné 3-5 kachen. V hejnu obvykle není problém s agresí (jako tomu bývá u hus) přesto se mohou přihodit výjimky, kdy skupinka napadne novou kachnu, zvláště pokud má výrazně jiné zbarvení. Doporučuji tedy zpočátku bedlivě sledovat chování skupinky.

 

Kačer

Období snášení začíná obvykle již v únoru, ale někdy u mladších kachen až v dubnu. Když se kachna chystá snášet (nebo že snáší), poznáte jednoduše. Kachna je až neobvykle zaneprázdněna sháněním potravy. Pokud máte velký výběh všimnete si, že kachna pořád něco hledá a chodí spát později. Mnohdy i potmě, kdy ostatní drůbež již usíná, tyto kachny běhají po dvorku a snaží se sehnat poslední žížalu před spaním. Když pak ještě uvidíte paření s kačerem (ve vodě na souši), hledejte hnízdo. Kachny pižmové jsou mistryně v úkrytu hnízda. Pokud nejsou zastřižené tak stejně jako v přírodě se pokoušejí hnízdit i v dutinách stromů a to je pak problém. Obvykle si ale vyberou hnízda slepic nebo nějaké kryté místo na zemi. Málo kdy si vyberou volný prostor nebo křoví, preferují zastřešené místo. Z mých zkušeností mají kachny pižmové rády uzavřené hnízda. Sami nejraději hnízdí v takových místech, kde se mohou dostat jen malou skulinkou. Osvědčil se mi tento typ hnízda o vnitřních rozměrech: 40x40cm hnízdo + 18cm na vchod, výška 40cm.

Kachna snáší jedno vejce za den, zpravidla ráno. Vejce jsou bílá, šedá nebo mají i šedé tečky. Záleží na kachně. První vejce je vždy malé, ale další jsou již o něco větší než od domácích slepic. Kachna před odchodem hnízdo dokonale zamaskuje, mnohem lépe než husa. Při posledních vejcích již začíná hnízdo vystýlat. Po snesení posledního vejce (kterých může být až 25, ale obvykle u mladé kachny okolo 18) kachna na vejce zasedne. Kachny pižmové jsou vynikající inkubátorky a zkušené kachny dokáží při správné konstrukci hnízda vysedět i 23 vajec (vlastní zkušenost). Pokud hnízdo, které si kachna vybrala je nevhodné (na špatném místě), tak ji lze při prvních dnech ještě přeorientovat. Později je to již horší. Mněl jsem kachnu, která snášela vejce daleko od domu v bedničce od ovoce. Zjistil jsem to, až když mi zmizla a já ji našel, když už seděla. Po přemístění kachna odmítala zasednout na jiné hnízdo, byť to byla ta samá bednička. Musel jsem zajistit, aby na ni nepršelo a nechat ji sedět blízko u lesa 100m od baráku. Kachna všechno vyseděla. Hnízdo, jak jsem již řekl, bude důkladně vystláno peřím. Kachna je může opustit na 1 hodinu a vejce ztratí jen 5 °C a to při venkovní teplotě okolo 10 °C. Samozřejmě, že vejce ve 3 týdnu mohou zůstat v hnízdě i 3 hodiny a nic se jim nestane. Proto nikdy kachnu nezavírejte a nechte ji (pokud to je možné) volně puštěnou. Při tomto způsobu chovu budou výsledky nejlepší. Kachna se totiž téměř každý den jde vykoupat a to vejce potřebují. Krmení  musí být dostačující, i když se příroda postarala o to, aby se kachna stihla napojit, vyprázdnit a nakrmit (1-2 hodiny denně) a vejcím se nic nestane.

Po 35 dnech inkubace se začnou líhnout káčata. Líhnutí jed dlouhý proces, trvá až 48 hodin od prvního proklovnutí po samotné vylíhnutí. Po prvním pípnutí jde vše velmi rychle. Díky to mu, že kachna zasedá až na konci snůšky, líhnou se všechny káčata najednou. Pokud má nějaké mládě problém s líhnutím a ostatní jsou venku, přemístíme jej do líhně. NIKDY nevyndáváme káčata ze skořápky, je zde riziko nevstřebaného žloutku, neukončeného puku a tím i smrti vykrvácením. Pokud se nedokáže vylíhnout samo, jde o slabé mládě, které by v přírodě nepřežilo a proto by své vadné geny ani nepředalo na potomky. Přirozený výběr ho odsoudí ke smrti ve skořápce. Pokud se nemůže vylíhnout větší počet vajec, byl asi problém v rodičích, vlhkosti, nebo velmi nepříznivém počasí. Káčata jsou od vylíhnutí ještě 48 hodin živena ze žloutku, který jim v těle zůstal. Přesto již po 24 hodinách aktivně ďobají vše kolem sebe a vše co se hýbe. Pokud neprší, kachna mláďata vyvede z hnízda již druhý den. Pokud prší, tak až následující den. Mnoho chovatelů má strach, ale pokud je teplo je vhodné káčata nechat vykoupat ihned co opustí hnízdo. Káčata se díky brzkému koupání začnou aktivně mastit a pak jim neublíží ani pořádný slejvák. Pokud nemají možnost koupat se, snižuje se jejich maštění a při dešti snadno promoknou a podchladí se. Dávejte pozor na veškeré nádoby s vodou. Káčata vyskočí dost vysoko a snadno se při hysterickém pohybu unaví a ve vodě podchladí, následně pak utopí. Kachna nerozpozná káčata s věkovým rozdílem několika dnů. Pokud nemá všechny bílá nebo černá je možné dokoupit něco z velkochovu bez problémů. Pokud ale koupíte káčata s věkovým rozdílem 7 dní nebo jinak zbarvená, tak je kachna i zabije (vlastní zkušenost). Jako krmivo můžete použít kompletní  směsi, nebo obyčejný šrot s vajíčkem na tvrdo. Každopádně je nutné zdrůraznit, že kachny pižmové rostou pomaleji než jiné druhy. Intenzivní odchov není efektivní. Nejlepší je pro ně volný výběh s trávou. Kachny pižmové se pasou a tím ušetří mnoho krmiva. Při extenzivním chovu pak vyrostou do dospělé váhy (2,5kg kachna, 3,5 kg kačer) za 4 měsíce.

 

Kachny

Tak jako většina vodní drůbeže,  tak i kachny pižmové pelichají naráz, jednou do roka. Nejdříve dojte k přepeření těla a poté co je peří na většině těla nové vypadnou letky. Celé to trvá asi 2 měsíce. Přesto, že jde o odolné ptáky díky jejich ozdobám nad zobákem, hlavně kačeři snadno omrznou. Proto je nutné je mít v zimě v místnosti kde teplota neklesá pod –5 °C . Kachny pižmové jako jedny z mála vůbec neztratily schopnost letu. Proto je vhodné nové ptáky přistřihnout před vypuštěním. Naopak po zabydlení a přepeření nedoporučují již křidla upravovat (pokud ovšem kachna neutíká k sousedovi na salát). Kachna, která je nezastřižená, dokáže v období sezení snadněji unikat kačerovi, který by se stále chtěl pařit a kachnu často zdrží, nebo pářením velmi znečistí (například při páření v bahně). Naopak doporučuji zastřihnout kačera vždy.

Co se týče nemocí, jde o odolné ptáky. Samozřejmě, že nejsou úplně imunní vůči nemocem drůbeže, ale pokud mají vhodnou stravu, a možnost koupání každý den, tak se jim infekční choroby spíše vyhýbají. Stejné je to s parazity. máme-li kachny se slepicemi je nutno více dbát o čistotu.

Fotogalerie: Kachny pižmové - k PŽ

Tato fotogalerie je prázdná.


Tvorba webových stránek zdarma Webnode